Plán transevropské dálnice 5 km od Pražského hradu neodpovídá potřebám rozvoje moderní evropské metropole

26. dubna se konalo v Praze 6 – Suchdole diskusní setkání s názvem „Dálniční okruh přes Suchdol má stále problémy“. V rámci svého vystoupení bývalý ministr dopravy Ing. Antonín Prachař dostal několik podnětných dotazů. Níže uvádíme odpovědi.

Jste si vědom, že stávající pražské ZÚR (zásady územního rozvoje) a také nově představený Metropolitní (územní) plán, což jsou dva stěžejní podklady, počítají s variantou dostavby okruhu v tunelu pod Suchdolem (nikoliv tedy dříve plánovanou variantu výstavbu na povrchu Suchdola)?

V roce 2010 MMR zrušilo územní rozhodnutí na stavby 518 a 519 a ve stejném roce NSS zrušil tyto úseky okruhu v ZÚR. Přesto pražští zastupitelé vrátili trasu okruhu do ZÚR těsně před komunálními volbami v roce 2014. Mezitím úspěšně pokračovala úprava legislativy ve prospěch kontroverzních projektů, např. hluková vyhláška z roku 2012. Prosazování transevropské dálnice skrz rezidenční zástavbu a chráněné přírodní památky pouhých 5 km od Pražského hradu považujeme za nezodpovědné ze strany (bývalých a některých současných) pražských zastupitelů. Stávající zásady územního rozvoje, které počítají s trasou okruhu přes Suchdol na základě plánů z minulého století, neodpovídají potřebám rozvoje moderní evropské metropole.

SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy jsou definovány v rozhodnutí EU č. 1315/2013. K zásadám rozvoje tras TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení městských oblastí a oddělení vnitroměstské a tranzitní dopravy (zejména kamionové). Na základě těchto zásad, usnesení SENÁTU z roku 2003, požadavku ministra průmyslu z roku 2001 a vyjádření Svazu dopravy ČR byla v roce 2014-15 zadána a zpracována vyhledávací studie a studie proveditelnosti Regionální varianty.

Je zapotřebí posoudit varianty pro vyloučení tranzitní, zejména nákladní dopravy mimo území hl.m. Prahy s ohledem na základní atributy silničních staveb (dopravní obslužnost a bezpečnost, ekologie, územní vlivy, náklady, atd.).

Představený metropolitní plán je pouze návrh, který bude připomínkován a projednáván s veřejností. Již nyní je podroben ostré kritice ze strany nezávislých odborníků a veřejnosti z důvodu, že se jedná o průtah Prahou a nikoliv obchvat a bude neustále napadán. Proto je nutné provést zodpovědné posouzení více variant a neprosazovat pouze jedno řešení.

Proč zmiňujete neúplně skutečnost ohledně „nově“ podaných žalob, když v dané věci týkající se pražských ZÚR již Nejvyšší správní soud tyto žaloby týkající se skutkově totožného problému zamítl (aktuálně jsou žaloby podány jinými účastníky)?

Dle našich informací nová žaloba je podána jinými žalobci ohledně jiných žalobních bodů.

Jste si vědom, že cca 27 středočeských obcí má ve svých závazných územních plánech ve vámi prosazované variantě okruhu zástavbu a to již také zástavbu realizovanou (na Suchdole je oproti tomu pruh pro tunel pod Suchdolem v podstatě volný)?

Regionální varianta vede katastrálním územím středočeských obcí, avšak nekříží jejich zastavěné a v drtivé většině případů ani zastavitelné území. Ze zákresů trasy ve studii ČVUT je jasně vidět, že vede v dostatečné vzdálenosti od stávající zástavby. Naopak na Suchdole by kvůli výstavbě okruhu a přivaděče Rybářka padly za oběť desítky chat, zahrad a několik rodinných domů, které by buď byly určeny přímo k demolici nebo by se staly neobyvatelnými v důsledku stavebních prací v jejich bezprostřední blízkosti.

Jste si vědom, že v den pořádání besedy (to byla opravdu pikantní shoda náhod) schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje aktualizaci ZÚR Středočeského kraje, která (mimo jiné) počítá s dostavbou silničního okruhu Prahy (SOKP) v trase vedoucím přes Suchdol, což činí vámi navrhovanou variantu Středočeským krajem (dosud nikým neplánovanou) zřejmě nemožnou?

Schválení ZÚR v trase přes Suchdol považujeme za nešťastný krok středočeského zastupitelstva, který povede k dalšímu oddálení projednání rozumného řešení okruhu. Pokud se však podaří schválit zákon o liniových stavbách, který by přenesl kompetence z krajů na stát, otevřela by se cesta k zodpovědnému prověření a projednání obchvatu Prahy s cílem odvedení tranzitní dopravy mimo městské části.

Jste si vědom, že vámi navržená (vzdálená) varianta bude využívána obyvateli Prahy zřejmě minimálně, a to s připomenutím dnes užívaného okruhu Lahovickou estakádu a Lochkovským tunelem?

SOKP je součástí transevropské dopravní sítě a má sloužit především tranzitní dopravě v souladu s evropskou legislativou TEN-T. Městská doprava by se měla řešit odděleně. Dopravní spojení mezi Prahou 8 a Prahou 6 zajistí místní most, který bude sloužit jak pro individuální dopravu, tak pro MHD.

Proč není v prezentaci uveden plánovaný projekt dostavby dalšího mostu před Kralupy, který bude součástí projektu propojení dálnic D7 (Chomutov) a D8 (Ústí nad Labem), kdy právě tento projekt odvede kamionovou dopravu mimo blízkost Prahy a většinově se tak kamiony zcela vyhnou Praze?

Projekt propojení dálnic D7- D8 byl popsán v následující prezentaci (Rizika varianty J a možnosti řešení dopravy na severu), která je ke stažení na našem webu. Jako ministr dopravy jsem v roce 2014 podepsal memorandum o spolupráci s obcemi ohledně realizace silnice 1. třídy mezi R7 a D8, ke kterému se připojil i tehdejší hejtman Středočeského kraje Miloš Petera. Projekt byl připraven a investorem mělo být ŘSD. Po nástupu ministra Ťoka byl však převeden do gesce Středočeského kraje jako silnice 2. třídy. Jak uvádíte, tento projekt by měl pomoci odvést kamionovou dopravu mimo území hl. města Prahy. Pokud se však realizuje okruh přes Suchdol jako transevropská dálnice, velká část kamionové dopravy se přesune do Prahy. Potvrzují to mj. prognózy AF-Cityplan (2016), které uvádí, že v oblasti Suchdola má projíždět cca 85 000 vozidel denně včetně 15 000 nákladních. Tento úsek by se tak zařadil mezi nejvytíženější komunikace z hlediska počtu kamionů v Praze.

Jsou tedy všichni pražští a středočeští zastupitelé a zástupci ŘSD zcela neschopní a všemu rozumíte pouze vy a SOS?

Pražští a středočeští zastupitelé vrátili do ZÚR trasu okruhu přes Suchdol, přestože tato stavba byla v minulosti zrušena soudem, a nerespektovali závažné připomínky veřejnosti a dalších dotčených subjektů. Kromě toho variantu J nedoporučily (resp. označily za výhodnější variantu Ss) Ministerstvo životního prostředí a další veřejné instituce v rámci procesu EIA (2001-2002) a dále odborné studie Mott MacDonald (2007) a VUT Brno (2008). Přístup zastupitelů je kontraproduktivní a nevychází vstříc nalezení toho nejlepšího řešení pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje.

 

Dálniční okruh přes Suchdol má stále problémy

Plný sál místní veřejné knihovny, zajímavé dotazy a diskuze a pozitivní odezva účastníků besedy, která se konala 26. dubna 2018 na Praze 6 – Suchdole. Více než 80 občanů přišlo diskutovat s odborníky o Pražském okruhu, alternativních variantách řešení a dopadech na životní prostředí. Hlavními řečníky byli bývalý ministr dopravy Ing. Antonín Prachař, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová a ekoložka RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.

Uvádíme stručné shrnutí na základě prezentací a diskuzí:

  • Pražský okruh (dále SOKP) je součástí transevropské dopravní sítě a má sloužit především tranzitní dopravě
  • Okruh přes Suchdol (varianta J) je v rozporu s evropskou legislativou TEN-T, neboť vede zastavěným územím a připouští nebezpečné mísení městské a tranzitní dopravy
  • Vést transevropskou dálnici (podle plánů z dob protektorátu) skrz rezidenční zástavbu a chráněné přírodní památky je podle nezávislých odborníku naprosto nevhodné
  • Na severozápadě existuje několik variant řešení pro tranzitní dopravu (propojka D7 –D8)
    • 12/2017 zahájena výstavba přeložky silnice I/16 Velvary – Slaný
    • Probíhá proces EIA na přeložku II/240
    • V minulosti byly posuzovány varianta J (jižní) a varianta Ss (severní)
  • Z hlediska dopadů na životní prostředí (proces EIA 2001-02), stavebních nákladů a dopravního řešení (studie Mott MacDonald 2007, posudek VUT Brno 2008) byla lépe hodnocena varianta Ss
  • V případě realizace varianty J (SOKP dle ZÚR) by došlo k výraznému zhoršení životního prostředí na Suchdole nejen vlivem provozu, ale i stavebních prací, které by probíhaly v těsné blízkosti obytné zástavby a mateřské školy se 150 dětmi
  • Okruh ve variantě J by způsobil vážné dopravní komplikace nejen na Suchdole, ale i na některých komunikacích na Praze 6
  • Došlo by k nárůstu dopravy v Podbabě a na Jugoslávských partyzánů (nejkratší radiála mezi vnějším a vnitřním okruhem) a na Horoměřické (nový dálniční přivaděč)
  • V případě realizace této velkokapacitní komunikace pouhých 5 km od Pražského hradu lze očekávat dopravní indukci i na dalších radiálách směřujících k městskému okruhu
  • V letech 2014 -2015 si Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat studii vyhledávací a proveditelnosti regionální varianty
  • Regionální varianta je výrazně levnější díky nižší technické náročnosti a nižším cenám pozemků, vede územím s mnohem nižší hustotou obyvatel a splňuje požadavky pro vedení tranzitních tras
  • Je zapotřebí provést objektivní posouzení navrhovaných řešení pro vyloučení tranzitní dopravy mimo území Prahy
  • Městská doprava by se měla řešit odděleně: dopravní spojení mezi Prahou 8 a Prahou 6 může zajistit místní most, který by sloužil jak pro individuální dopravu, tak pro MHD

Prezentace ke stažení:

Řešení tranzitní a městské dopravy – Ing. Antonín Prachař

Rizika varianty J a možnosti řešení na severu – Ing. Gabriela Lněničková, MBA

Dopady SOKP na životní prostředí – Ing. Eva Tylová

Ovzduší na Suchdole – RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.

Diskusní setkání „Řešení městské a tranzitní dopravy nejen v severní části Prahy“

10. dubna 2018 proběhla úspěšně beseda na Praze 8 – Dolní Chabry, kde občané diskutovali s odborníky o Pražském okruhu, alternativních variantách řešení a dopadech na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Uvádíme stručné shrnutí na základě prezentací a diskuzí:

  • Pražský okruh (dále SOKP) je součástí transevropské dopravní sítě a má sloužit především tranzitní dopravě
  • Současný návrh SOKP vychází z koncepce 60. let minulého století a zavádí tranzitní kamionovou dopravu na území hl.m. Prahy v rozporu s evropskou legislativou TEN-T
  • Praha nebude schopna absorbovat veškerou tranzitní, zejména nákladní dopravu z 9 dálnic
  • V letech 2014 -2015 si Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat studii vyhledávací a proveditelnosti regionální varianty
  • Regionální varianta je výrazně levnější díky nižší technické náročnosti a nižším cenám pozemků, vede územím s mnohem nižší hustotou obyvatel a splňuje požadavky pro vedení tranzitních tras
  • Je zapotřebí provést objektivní posouzení navrhovaných řešení pro vyloučení tranzitní dopravy mimo území Prahy
  • Na severozápadě existuje několik variant řešení pro tranzitní dopravu (propojka D7 –D8)
    • 12/2017 zahájena výstavba přeložky silnice I/16 Velvary – Slaný
    • Probíhá proces EIA na přeložku II/240
    • V minulosti byly posuzovány varianta J (jižní) a varianta Ss (severní)
  • Z hlediska dopadů na životní prostředí (proces EIA 2001-02), stavebních nákladů a dopravního řešení (studie Mott MacDonald 2007, posudek VUT Brno 2008) byla lépe hodnocena varianta Ss
  • V případě realizace varianty J (SOKP dle ZÚR) by došlo k výraznému zhoršení životního prostředí v Dolních Chabrech, zejména hlukové situace
  • Velmi důležitá je občanská angažovanost na podporu rozumného řešení tranzitní a městské dopravy

Prezentace ke stažení:

Řešení tranzitní a městské dopravy – Ing. Petr Kasa

Řešení dopravy na SZ a dopady na ŽP – Ing. Gabriela Lněničková, MBA

Ovzduší v Dolních Chabrech – RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.

Zkušenosti s SOKP 512 – Ing. Renáta Voláková

Tranzitní kamiony do Prahy nepatří!

Silniční okruh kolem Prahy je součástí IV. multimodálního koridoru Berlín – Istanbul transevropské dopravní sítě. K zásadám rozvoje TEN-T patří především

  • zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu,
  • rychlé spojení velkých aglomerací,
  • obcházení městských oblastí,
  • oddělení městské a tranzitní dopravy.

SOKP by měl řešit tranzitní dopravní vztahy, např. Hradec Králové – Plzeň nebo Berlín – Vídeň, NIKOLIV však Černý Most – Běchovice či Suchdol – Bohnice. Je zapotřebí rozlišovat mezi infrastrukturou globální sítě (TEN-T) a infrastrukturou regionální a místní (městské komunikace). SOKP jako součást infrastruktury globální sítě plní důležitou roli v dálkové nákladní a osobní dopravě (nařízení č. 1315/2013 čl. 17). Pokud však na něj budou kladeny požadavky, aby zároveň sloužil potřebám městské dopravy, nebude fungovat tak, jak má. Je zapotřebí zamezit mísení městské a tranzitní dopravy, zejména kamionové za účelem zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu.

Pražský okruh dle zásad územního rozvoje prosazovaný současnou politickou garniturou vychází z koncepce 60. let minulého století. Od té doby došlo k významnému rozvoji města a obrovskému nárůstu dopravy v důsledku přechodu na tržní hospodářství a zapojení do evropských struktur. Realizace dnes již dálničního průtahu by měla velmi negativní dopady na cca 100 000 obyvatel
v městských částech na východě a severu Prahy
.

V letech 2014-2015 si Ministerstvo dopravy nechalo vypracovat studie tzv. regionální varianty. Její realizace by měla mírnější dopady na životní prostředí mj. díky nižší dopravní zátěži, výrazně nižšímu počtu dotčených obyvatel a větší vzdálenosti od středočeských obcí. Podle platných cenových normativů stavební náklady regionální varianty činí cca 33 miliard a lze na ni získat dotace z evropských fondů. Zatímco oficiální varianta A-ZÚR by stála více než 55 miliard, které zaplatí občané ČR ze svých daní, protože je v rozporu s evropskou legislativou TEN-T.

Praha nebude schopna absorbovat veškerou tranzitní a kamionovou dopravu z 9 dálnic napojených na Pražský okruh. Je zapotřebí objektivně posoudit možnosti řešení pro vyloučení tranzitní nákladní dopravy z území hl. města Prahy dle mezinárodně uznávaných a používaných metod. Velmi důležitá je spolupráce Prahy, státu a Středočeského kraje a řádné projednání s veřejností.

Městská doprava by se měla řešit odděleně. Stavbu 511 lze realizovat jako městskou komunikaci, zatímco na severu lze připravit a realizovat městskou komunikaci mezi Bohnicemi a Prahou 6 pro MHD a individuální dopravu.

Úplné vyloučení tranzitní, zejména kamionové dopravy mimo město je klíčovým předpokladem pro zlepšení dopravní situace a životního prostředí v Praze.

Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu

Web: www.rozumnadoprava.cz

Facebook: www.facebook.com/rozumnadoprava

Email: info@rozumnadoprava.cz

Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu je odborná, nezisková a apolitická organizace. Naším posláním je podporovat realizaci dopravních staveb, které budou splňovat požadavky na dopravní obslužnost a bezpečnost, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel a vyvážený územní rozvoj.

Návrh změny zákona o pozemních komunikacích

Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu se v rámci problematiky dopravních staveb aktivně podílí i na legislativní oblasti.

Ve spolupráci s odborníky znaleckého ústavu „Znalci a odhadci ČR“ a za přispění odborníků v oblasti práva a legislativy jsme připravili novelu zákona č. 13, který vrací kompetence státu v oblasti výstavby silnic.

„Kdyby vznikl ještě vzdálenější tranzitní okruh pro nákladní dopravu, tak jsme nejšťastnější.“

„Kdyby vznikl ještě vzdálenější tranzitní okruh pro nákladní dopravu, tak jsme nejšťastnější,“ uvádí Petr Dolínek, pražský radní pro dopravu v  pořadu Nedej se plus, který byl vysílán v neděli 10.12. na ČT2 … Proč tedy politici stále prosazují koncepci ze 60. let minulého století neboli „tranzitní průtah Prahou“, který bude mít zásadní negativní dopady na více než 100 000 obyvatel na východě a na severu Prahy? Odpovědi na tyto otázky a další zajímavé informace se dozvíte v dokumentech „Kudy, kudy, kudy cestička“ a „Kamiony z Prahy do Prahy“, které si můžete přehrát zde:

Kudy, kudy, kudy cestička, 1. díl

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/217562248410028-kudy-kudy-kudy-cesticka/

Kamiony z Prahy do Prahy, 2. díl

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/217562248410036-kudy-kudy-cesticka-ii-nebo-kamiony-z-prahy-do-prahy/

 

Tranzitní kamiony zůstanou v Praze!

Tak zní verdikt Ministerstva životního prostředí, které vydalo kladné stanovisko k stavbě 511 (D1 – Běchovice) Silničního okruhu kolem Prahy. Nebyla vyslyšena žádost mnoha dotčených subjektů o posouzení alternativního řešení tranzitního okruhu, jehož studii proveditelnosti má stát k dispozici více než dva roky.

Ve stanovisku EIA se konstatuje, že realizace záměru nebude představovat negativní ovlivnění životního prostředí. Černý Most a Horní Počernice, ležící podél navazujícího úseku 510, nebyly zahrnuty mezi dotčená území a posuzovány v rámci procesu EIA, protože dle názoru úředníků nebudou záměrem závažně ovlivněny. Přitom prognózy TSK/IPR uvádějí 88% nárůst celkového počtu vozidel a 60% nárůst nákladní dopravy na úseku 510 v případě dostavby okruhu dle ZÚR. Podle prognóz ČVUT a ŘSD bude nárůst dopravní zátěže dokonce ještě vyšší.

Při posuzování dopadů na obyvatele Běchovic, kterým má v blízkosti domů vyrůst snad největší dálniční křižovatka ve střední Evropě, vyšly „překvapivě“ hodnoty hluku a emisí v normě. Ani obyvatelé Dolních Počernic, kteří bydlí pod dálničním mostem na nejvytíženějším úseku 510, nebudou podle úředníků ohroženi na zdraví, ačkoliv při podobné či dokonce nižší zátěži lidé na Spořilově mají vážné zdravotní problémy. Politické zadání však znělo jasně: EIA musí projít za každou cenu.

V současnosti patří úsek SOKP 510 (Satalice – Běchovice) k nejvytíženějším komunikacím v ČR z hlediska počtu nákladních vozidel. Oblast je zatížena dalšími frekventovanými komunikacemi (Štěrboholská spojka, ulice Českobrodská, dálnice D11 a D10, Vysočanská radiála), dvěma železnicemi, logistickými a průmyslovými areály v Horních Počernicích a Praze 14, obalovnou asfaltu v Běchovicích a nedalekou Malešickou spalovnou. Občané městských částí na východě Prahy jsou již nyní vystaveni nadměrnému hluku a znečištění s negativními zdravotními následky.

Současný návrh SOKP dle zásad územního rozvoje (ZÚR) a především stavba 511 povedou k výraznému zhoršení situace na Černém Mostě, Horních a Dolních Počernicích a Běchovicích. Podle dostupných prognóz v této oblasti vznikne jedna z největších křižovatek tranzitní kamionové dopravy ve střední Evropě. V těsné blízkosti SOKP 510 se nachází obytná zástavba, mateřské a základní školy, zdravotnická a sociální zařízení. Kromě ohrožení zdraví obyvatel by dostavba okruhu dle ZÚR vedla k vážným dopravním komplikacím na úseku 510 a přilehlých komunikacích.

Je nepochopitelné, že stát nadále prosazuje více než 50 let starou koncepci SOKP, která vznikala za jiné geopolitické situace pro zcela odlišné intenzity dopravy a předpokládanou zátěž než dnes. Od té doby došlo k významnému rozvoji města a obrovskému nárůstu dopravy v důsledku přechodu na tržní hospodářství a zapojení do evropských struktur.

SOKP dle ZÚR, kde dochází k nebezpečnému mísení vnitroměstské, příměstské a tranzitní dopravy do jedné velkokapacitní trasy,  je v rozporu s rozhodnutím EU č. 1315/2013 o transevropských dopravních sítích (TEN-T). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení hlavních městských center, oddělení městské a tranzitní dopravy.

Silniční okruh kolem Prahy je stavbou mezinárodního významu. Je proto zapotřebí k němu přistupovat s maximální zodpovědností a zajistit, aby byly splněny požadavky na plynulost a bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel v souladu s evropským nařízením TEN-T pro transevropské dopravní sítě. Je evidentní, že Praha nebude schopna absorbovat veškerou tranzitní a kamionovou dopravu z 9 dálnic a rychlostních silnic napojených na Pražský okruh. Stát by měl začít co nejdříve pracovat na koncepci pro vyloučení tranzitní nákladní dopravy z území hl. města Prahy po vzoru západoevropských metropolí jako Berlín, Londýn nebo Mnichov.

Oddělení městské a tranzitní dopravy je klíčovým předpokladem pro zlepšení dopravní situace a životního prostředí v Praze a dalších městech

Dne 11. října proběhla konference „Kamiony do města nepatří“ v centru Plechárna na Černém Mostě – Praha 14.

Stěžejními body přednášek a diskuze byly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy ve městě a potřeba zabránit mísení městské a tranzitní dopravy prostřednictvím obchvatů s ohledem na plynulost a bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel.

„Dlouhodobě sledujeme neuspokojivý vývoj v oblasti dokončení Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), jakož i neřešené převedení tranzitní a kamionové dopravy mimo aglomeraci Prahy. Podporujeme diskuzi s odborníky a občany s cílem najít optimální variantu řešení, nepoškodit životní prostředí, co nejméně zatížit dotčené městské části a obce,“ uvádí Gabriela Lněničková z Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu, organizátor konference.

„Silniční okruh kolem Prahy je součástí transevropské dálniční sítě TEN-T dle rozhodnutí EU č. 661/2010/EU (dříve 1692/96). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení hlavních městských center, oddělení vnitroměstské a tranzitní dopravy. SOKP se stal bohužel čistě politickým tématem a zanedbalo se objektivní posouzení variant řešení, které by skutečně minimalizovaly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy na obyvatele,“ dodává Petr Kasa, zakladatel Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu.“

Pohled dopravců prezentoval na konferenci Josef Melzer, 1. viceprezident ČESMAD: „Hladké fungování nákladní dopravy je podmínkou ekonomické prosperity. Plynulost a bezpečnost provozu je pro řidiče nákladních vozidel mnohem důležitější kritérium než o pár kilometrů delší trasa. Špatný stav infrastruktury a časová zpoždění v důsledku kolon negativně ovlivňují rychlost a spolehlivost dodávek, náklady na údržbu vozidel a pracovní prostředí řidičů.“

Doc. Michal Vojtíšek ze stavební fakulty ČVUT popisuje faktory, které se podílí na zvýšení emisí: „Špatný technický stav vozidel, přetížená dopravní síť a zácpy mají za následek výrazný nárůst emisí. Popojíždějící vozidla produkují řádově mnohem více škodlivých látek než vozidla při plynulém provozu. Je proto žádoucí zavádět opatření na snižování intenzity silniční dopravy jakými jsou např. podpora průmyslu s vysokou přidanou hodnotou místo překladišť a montoven, rozvoj ve vnitřním prostoru měst, ne na zelené louce a dále podpora MHD, cyklistické a železniční dopravy.“
MUDr. Radim Šrám z Akademie věd ČR uvádí, že znečištěné ovzduší má prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví a dlouhodobá expozice vede ke vzniku civilizačních chorob: „Nejvýznamnější riziko představují velmi jemné prachové částice, na které je vázána podstatná část koncentrací benzo(a)pyrenu. V ČR jsou dlouhodobě překračovány koncentrace BaP u 56% populace. Prokázaným důsledkem současného znečištění ovzduší je zvýšená nemocnost dětí předškolního věku, astma, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Nejvíce ohrožené skupiny představují těhotné ženy, děti předškolního věku a senioři.“

Vystoupení jednotlivých aktérů konference byla doplněna celou řadou dotazů ze strany veřejnosti. Převažovala témata týkající se posuzování vlivů dopravních staveb na životní prostředí (tzv. EIA). Byla konstatovaná negativně vnímaná častá praxe v ČR při posuzování vlivů staveb na životní prostředí, jakou je zkreslování skutečných dopravních intenzit v hodnocených lokalitách a umělé snižování reálných hlukových a imisních zátěží. Diskutující občané vyjadřovali nesouhlas s tím, že problém jedné části Prahy nelze řešit nepřijatelným dopravním přetížením jiné městské části. Padla i otázka kompenzací postiženým občanům, kterým je do bezprostřední blízkosti jejich obydlí přiváděna právě těžká kamionová a jiná tranzitní doprava. Celkově se vyjadřovaná nespokojenost k těmto otázkám nesla v duchu zklamání občanů nad tím, že se doprava v Praze řeší na dalších několik desetiletí pod heslem „o nás bez nás“.
Následovaly otázky k existenci detailního technického řešení jiných variant okruhu než v současnosti prosazovaného návrhu SOKP dle zásad územního rozvoje s přáním, aby řešení okruhu vycházelo z potřeb občanů, ochrany jejich životních podmínek a z návrhů odborníků, nikoliv dopravně neerudovaných politiků.

Ve středu 11. 10. 2017 proběhla úspěšně první námi organizovaná konference o dopravě

Ve středu 11. 10. 2017 se v centru Plechárna na pražském sídlišti Černý Most sešlo přibližně 100 občanů, kteří diskutovali s odborníky na dopravní problematiku, zástupci dopravců a odborníky na emise a vliv emisí na životní prostředí a zdraví obyvatel. Konference proběhla v naprosto nepolitickém duchu a více jak dvouhodinový program se držel výhradně faktických informací.

Konference se zúčastnily dva televizní štáby (zástupci České televize a TV PRAHA). Reportáž, která byla z akce natočena najdete na http://prahatv.eu/zpravy/archiv/1/praha/ostatni/clanek/5690/5690-lide-diskutovali-o-prazskem-okruhu-s-odborniky.

Na konferenci oficiálně vystoupili čtyři řečníci, jejich prezentace najdete zde:

Petr Kasa – Petr Kasa, prezentace
Josef Melzer – Josef Melzer, prezentace
Michal Vojtíšek – Michal Vojtisek, prezentace
Radim Šrám – Radim Sram, prezentace

Stanovisko platformy k současnému sporu na pražské radnici kvůli obchvatu u Běchovic

Dlouhodobě sledujeme neuspokojivý vývoj v oblasti dokončení okruhu a převedení tranzitní a kamionové dopravy mimo aglomeraci Prahy. Podporujeme diskuzi s občany s cílem najít optimální variantu řešení, nepoškodit životní prostředí, co nejméně zatížit dotčené obce a města silniční dopravou. Nepodporujeme žádnou politickou stranu, jde nám o rozumné řešení v souladu s posláním platformy.

Vnímáme potřebu naléhavého řešení dopravní situace v Praze na Spořilově, které by ale nemělo být založené na stejném či ještě výrazně horším zatížení jiných městských částí hl. m. Prahy. Rozumíme oprávněným obavám dotčených městských částí a jejich obyvatel ve vztahu k plánované stavbě 511, jehož realizací podle současného návrhu dojde k extrémnímu a neúnosnému dopravnímu zatížení lokalit na východě Prahy u navazujícího úseku 510 (Černý Most, Horní a Dolní Počernice, Běchovice).

Nechápeme postupy Magistrátu a Ministerstva dopravy, které zřejmě záměrně dlouhodobě blokují objektivní posouzení možných variant řešení, které by skutečně minimalizovaly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy na obyvatele.

V těchto dnech byl k tématu Pražského okruhu v médiích komentován spor na pražské radnici (čl. „Prudký spor na pražské radnici. ODS chce kvůli obchvatu odvolat radní“). Článek hovoří o obstrukcích dostavby klíčové části pražského dálničního okruhu u Běchovic ze strany radní pro životní prostředí Jany Plamínkové.

Dle nám dostupných informací z veřejného projednání úseku 511 se radní Plamínková zasazuje pouze za malou úpravu projektu obrovské mimoúrovňové křižovatky u Běchovic, s cílem zmírnit vlivy této megalomanské křižovatky na nejbližší obytnou zástavbu a rovněž umožnit zachování stávajícího dopravního napojení Českobrodské silnice u Běchovic na Štěrboholskou radiálu. Skutečnost, že i tato drobná úprava projektu vyvolává zemětřesení v koalici je zcela nepochopitelná, neboť Běchovice marně žádaly stát o tuto praktickou úpravu projektu cca 10 let. A zároveň  je tato připomínka přijatá autorizovanou osobou, zpracovatelem posudku EIA, který ji ve svém vyjádření rovněž doporučuje řešit.

Stávající bouřlivé jednání lze proto vnímat pouze jako politický boj v nadcházejících volbách poté, co Ministerstvo dopravy a Magistrát hl. m. Prahy za uplynulé tři roky skutečně zanedbali objektivní posouzení alternativ silničního okruhu kolem Prahy (SOKP).