„Kdyby vznikl ještě vzdálenější tranzitní okruh pro nákladní dopravu, tak jsme nejšťastnější.“

„Kdyby vznikl ještě vzdálenější tranzitní okruh pro nákladní dopravu, tak jsme nejšťastnější,“ uvádí Petr Dolínek, pražský radní pro dopravu v  pořadu Nedej se plus, který byl vysílán v neděli 10.12. na ČT2 … Proč tedy politici stále prosazují koncepci ze 60. let minulého století neboli „tranzitní průtah Prahou“, který bude mít zásadní negativní dopady na více než 100 000 obyvatel na východě a na severu Prahy? Odpovědi na tyto otázky a další zajímavé informace se dozvíte v dokumentech „Kudy, kudy, kudy cestička“ a „Kamiony z Prahy do Prahy“, které si můžete přehrát zde:

Kudy, kudy, kudy cestička, 1. díl

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/217562248410028-kudy-kudy-kudy-cesticka/

Kamiony z Prahy do Prahy, 2. díl

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/217562248410036-kudy-kudy-cesticka-ii-nebo-kamiony-z-prahy-do-prahy/

 

Tranzitní kamiony zůstanou v Praze!

Tak zní verdikt Ministerstva životního prostředí, které vydalo kladné stanovisko k stavbě 511 (D1 – Běchovice) Silničního okruhu kolem Prahy. Nebyla vyslyšena žádost mnoha dotčených subjektů o posouzení alternativního řešení tranzitního okruhu, jehož studii proveditelnosti má stát k dispozici více než dva roky.

Ve stanovisku EIA se konstatuje, že realizace záměru nebude představovat negativní ovlivnění životního prostředí. Černý Most a Horní Počernice, ležící podél navazujícího úseku 510, nebyly zahrnuty mezi dotčená území a posuzovány v rámci procesu EIA, protože dle názoru úředníků nebudou záměrem závažně ovlivněny. Přitom prognózy TSK/IPR uvádějí 88% nárůst celkového počtu vozidel a 60% nárůst nákladní dopravy na úseku 510 v případě dostavby okruhu dle ZÚR. Podle prognóz ČVUT a ŘSD bude nárůst dopravní zátěže dokonce ještě vyšší.

Při posuzování dopadů na obyvatele Běchovic, kterým má v blízkosti domů vyrůst snad největší dálniční křižovatka ve střední Evropě, vyšly „překvapivě“ hodnoty hluku a emisí v normě. Ani obyvatelé Dolních Počernic, kteří bydlí pod dálničním mostem na nejvytíženějším úseku 510, nebudou podle úředníků ohroženi na zdraví, ačkoliv při podobné či dokonce nižší zátěži lidé na Spořilově mají vážné zdravotní problémy. Politické zadání však znělo jasně: EIA musí projít za každou cenu.

V současnosti patří úsek SOKP 510 (Satalice – Běchovice) k nejvytíženějším komunikacím v ČR z hlediska počtu nákladních vozidel. Oblast je zatížena dalšími frekventovanými komunikacemi (Štěrboholská spojka, ulice Českobrodská, dálnice D11 a D10, Vysočanská radiála), dvěma železnicemi, logistickými a průmyslovými areály v Horních Počernicích a Praze 14, obalovnou asfaltu v Běchovicích a nedalekou Malešickou spalovnou. Občané městských částí na východě Prahy jsou již nyní vystaveni nadměrnému hluku a znečištění s negativními zdravotními následky.

Současný návrh SOKP dle zásad územního rozvoje (ZÚR) a především stavba 511 povedou k výraznému zhoršení situace na Černém Mostě, Horních a Dolních Počernicích a Běchovicích. Podle dostupných prognóz v této oblasti vznikne jedna z největších křižovatek tranzitní kamionové dopravy ve střední Evropě. V těsné blízkosti SOKP 510 se nachází obytná zástavba, mateřské a základní školy, zdravotnická a sociální zařízení. Kromě ohrožení zdraví obyvatel by dostavba okruhu dle ZÚR vedla k vážným dopravním komplikacím na úseku 510 a přilehlých komunikacích.

Je nepochopitelné, že stát nadále prosazuje více než 50 let starou koncepci SOKP, která vznikala za jiné geopolitické situace pro zcela odlišné intenzity dopravy a předpokládanou zátěž než dnes. Od té doby došlo k významnému rozvoji města a obrovskému nárůstu dopravy v důsledku přechodu na tržní hospodářství a zapojení do evropských struktur.

SOKP dle ZÚR, kde dochází k nebezpečnému mísení vnitroměstské, příměstské a tranzitní dopravy do jedné velkokapacitní trasy,  je v rozporu s rozhodnutím EU č. 1315/2013 o transevropských dopravních sítích (TEN-T). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení hlavních městských center, oddělení městské a tranzitní dopravy.

Silniční okruh kolem Prahy je stavbou mezinárodního významu. Je proto zapotřebí k němu přistupovat s maximální zodpovědností a zajistit, aby byly splněny požadavky na plynulost a bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel v souladu s evropským nařízením TEN-T pro transevropské dopravní sítě. Je evidentní, že Praha nebude schopna absorbovat veškerou tranzitní a kamionovou dopravu z 9 dálnic a rychlostních silnic napojených na Pražský okruh. Stát by měl začít co nejdříve pracovat na koncepci pro vyloučení tranzitní nákladní dopravy z území hl. města Prahy po vzoru západoevropských metropolí jako Berlín, Londýn nebo Mnichov.

Oddělení městské a tranzitní dopravy je klíčovým předpokladem pro zlepšení dopravní situace a životního prostředí v Praze a dalších městech

Dne 11. října proběhla konference „Kamiony do města nepatří“ v centru Plechárna na Černém Mostě – Praha 14.

Stěžejními body přednášek a diskuze byly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy ve městě a potřeba zabránit mísení městské a tranzitní dopravy prostřednictvím obchvatů s ohledem na plynulost a bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel.

„Dlouhodobě sledujeme neuspokojivý vývoj v oblasti dokončení Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), jakož i neřešené převedení tranzitní a kamionové dopravy mimo aglomeraci Prahy. Podporujeme diskuzi s odborníky a občany s cílem najít optimální variantu řešení, nepoškodit životní prostředí, co nejméně zatížit dotčené městské části a obce,“ uvádí Gabriela Lněničková z Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu, organizátor konference.

„Silniční okruh kolem Prahy je součástí transevropské dálniční sítě TEN-T dle rozhodnutí EU č. 661/2010/EU (dříve 1692/96). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení hlavních městských center, oddělení vnitroměstské a tranzitní dopravy. SOKP se stal bohužel čistě politickým tématem a zanedbalo se objektivní posouzení variant řešení, které by skutečně minimalizovaly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy na obyvatele,“ dodává Petr Kasa, zakladatel Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu.“

Pohled dopravců prezentoval na konferenci Josef Melzer, 1. viceprezident ČESMAD: „Hladké fungování nákladní dopravy je podmínkou ekonomické prosperity. Plynulost a bezpečnost provozu je pro řidiče nákladních vozidel mnohem důležitější kritérium než o pár kilometrů delší trasa. Špatný stav infrastruktury a časová zpoždění v důsledku kolon negativně ovlivňují rychlost a spolehlivost dodávek, náklady na údržbu vozidel a pracovní prostředí řidičů.“

Doc. Michal Vojtíšek ze stavební fakulty ČVUT popisuje faktory, které se podílí na zvýšení emisí: „Špatný technický stav vozidel, přetížená dopravní síť a zácpy mají za následek výrazný nárůst emisí. Popojíždějící vozidla produkují řádově mnohem více škodlivých látek než vozidla při plynulém provozu. Je proto žádoucí zavádět opatření na snižování intenzity silniční dopravy jakými jsou např. podpora průmyslu s vysokou přidanou hodnotou místo překladišť a montoven, rozvoj ve vnitřním prostoru měst, ne na zelené louce a dále podpora MHD, cyklistické a železniční dopravy.“
MUDr. Radim Šrám z Akademie věd ČR uvádí, že znečištěné ovzduší má prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví a dlouhodobá expozice vede ke vzniku civilizačních chorob: „Nejvýznamnější riziko představují velmi jemné prachové částice, na které je vázána podstatná část koncentrací benzo(a)pyrenu. V ČR jsou dlouhodobě překračovány koncentrace BaP u 56% populace. Prokázaným důsledkem současného znečištění ovzduší je zvýšená nemocnost dětí předškolního věku, astma, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Nejvíce ohrožené skupiny představují těhotné ženy, děti předškolního věku a senioři.“

Vystoupení jednotlivých aktérů konference byla doplněna celou řadou dotazů ze strany veřejnosti. Převažovala témata týkající se posuzování vlivů dopravních staveb na životní prostředí (tzv. EIA). Byla konstatovaná negativně vnímaná častá praxe v ČR při posuzování vlivů staveb na životní prostředí, jakou je zkreslování skutečných dopravních intenzit v hodnocených lokalitách a umělé snižování reálných hlukových a imisních zátěží. Diskutující občané vyjadřovali nesouhlas s tím, že problém jedné části Prahy nelze řešit nepřijatelným dopravním přetížením jiné městské části. Padla i otázka kompenzací postiženým občanům, kterým je do bezprostřední blízkosti jejich obydlí přiváděna právě těžká kamionová a jiná tranzitní doprava. Celkově se vyjadřovaná nespokojenost k těmto otázkám nesla v duchu zklamání občanů nad tím, že se doprava v Praze řeší na dalších několik desetiletí pod heslem „o nás bez nás“.
Následovaly otázky k existenci detailního technického řešení jiných variant okruhu než v současnosti prosazovaného návrhu SOKP dle zásad územního rozvoje s přáním, aby řešení okruhu vycházelo z potřeb občanů, ochrany jejich životních podmínek a z návrhů odborníků, nikoliv dopravně neerudovaných politiků.

Ve středu 11. 10. 2017 proběhla úspěšně první námi organizovaná konference o dopravě

Ve středu 11. 10. 2017 se v centru Plechárna na pražském sídlišti Černý Most sešlo přibližně 100 občanů, kteří diskutovali s odborníky na dopravní problematiku, zástupci dopravců a odborníky na emise a vliv emisí na životní prostředí a zdraví obyvatel. Konference proběhla v naprosto nepolitickém duchu a více jak dvouhodinový program se držel výhradně faktických informací.

Konference se zúčastnily dva televizní štáby (zástupci České televize a TV PRAHA). Reportáž, která byla z akce natočena najdete na http://prahatv.eu/zpravy/archiv/1/praha/ostatni/clanek/5690/5690-lide-diskutovali-o-prazskem-okruhu-s-odborniky.

Na konferenci oficiálně vystoupili čtyři řečníci, jejich prezentace najdete zde:

Petr Kasa – Petr Kasa, prezentace
Josef Melzer – Josef Melzer, prezentace
Michal Vojtíšek – Michal Vojtisek, prezentace
Radim Šrám – Radim Sram, prezentace

Stanovisko platformy k současnému sporu na pražské radnici kvůli obchvatu u Běchovic

Dlouhodobě sledujeme neuspokojivý vývoj v oblasti dokončení okruhu a převedení tranzitní a kamionové dopravy mimo aglomeraci Prahy. Podporujeme diskuzi s občany s cílem najít optimální variantu řešení, nepoškodit životní prostředí, co nejméně zatížit dotčené obce a města silniční dopravou. Nepodporujeme žádnou politickou stranu, jde nám o rozumné řešení v souladu s posláním platformy.

Vnímáme potřebu naléhavého řešení dopravní situace v Praze na Spořilově, které by ale nemělo být založené na stejném či ještě výrazně horším zatížení jiných městských částí hl. m. Prahy. Rozumíme oprávněným obavám dotčených městských částí a jejich obyvatel ve vztahu k plánované stavbě 511, jehož realizací podle současného návrhu dojde k extrémnímu a neúnosnému dopravnímu zatížení lokalit na východě Prahy u navazujícího úseku 510 (Černý Most, Horní a Dolní Počernice, Běchovice).

Nechápeme postupy Magistrátu a Ministerstva dopravy, které zřejmě záměrně dlouhodobě blokují objektivní posouzení možných variant řešení, které by skutečně minimalizovaly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy na obyvatele.

V těchto dnech byl k tématu Pražského okruhu v médiích komentován spor na pražské radnici (čl. „Prudký spor na pražské radnici. ODS chce kvůli obchvatu odvolat radní“). Článek hovoří o obstrukcích dostavby klíčové části pražského dálničního okruhu u Běchovic ze strany radní pro životní prostředí Jany Plamínkové.

Dle nám dostupných informací z veřejného projednání úseku 511 se radní Plamínková zasazuje pouze za malou úpravu projektu obrovské mimoúrovňové křižovatky u Běchovic, s cílem zmírnit vlivy této megalomanské křižovatky na nejbližší obytnou zástavbu a rovněž umožnit zachování stávajícího dopravního napojení Českobrodské silnice u Běchovic na Štěrboholskou radiálu. Skutečnost, že i tato drobná úprava projektu vyvolává zemětřesení v koalici je zcela nepochopitelná, neboť Běchovice marně žádaly stát o tuto praktickou úpravu projektu cca 10 let. A zároveň  je tato připomínka přijatá autorizovanou osobou, zpracovatelem posudku EIA, který ji ve svém vyjádření rovněž doporučuje řešit.

Stávající bouřlivé jednání lze proto vnímat pouze jako politický boj v nadcházejících volbách poté, co Ministerstvo dopravy a Magistrát hl. m. Prahy za uplynulé tři roky skutečně zanedbali objektivní posouzení alternativ silničního okruhu kolem Prahy (SOKP).

Konference a setkání občanů „Kamiony do města nepatří“ se uskuteční 11. října 2017 od 17:00 hodin v centru Plechárna, Bryksova 20, Černý Most

 

Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu Vás srdečně zve na konferenci a setkání s občany „Kamiony do města nepatří“, která se bude konat dne 11. října 2017 v centru Plechárna na Praze 14.

Jedním z klíčových předpokladů pro fungování ekonomiky je kvalitní dopravní infrastruktura. Při plánování dopravních staveb je proto důležité brát ohled na současné urbanistické a dopravní podmínky a

budoucí rozvoj území. Každá dopravní stavba by měla splňovat požadavky na dopravní obslužnost a bezpečnost, hospodárnost výstavby a provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Za účelem zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu ve velkých, ale i menších městech je zapotřebí zamezit mísení městské a tranzitní, zejména kamionové dopravy. Proto se budují obchvaty měst a obcí, v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, které slouží především k odvedení nákladního a osobního tranzitu. Při realizaci významných dálničních staveb, které se mají stát součástí sítí TEN-T v souladu s nařízením 1315/2013 Evropského parlamentu, je zapotřebí, aby trasy míjely sídelní útvary a aby byla zaručena vysoká úroveň dopravních služeb, pohodlí a bezpečnost silničního provozu.

A jak jsme na tom v České republice? Splňují současné a plánované stavby výše uvedená kritéria? Zajišťují dopravní obslužnost území s ohledem na plynulost provozu, hospodárnost a ochranu životního
prostředí?

Odpovědi na tyto otázky a aktuální informace ohledně klíčových dopravních staveb na území Prahy a Středočeského kraje vám poskytne konference „Kamiony do města nepatří.“ První část programu bude věnovaná přednáškám a poté bude následovat otevřená diskuze, do které se zapojí odborníci, politici a veřejnost.